Tak to chodí

Určitě v době dospívání si doma všímal, jaké mají rodiče koníčky. Co dělají společně, nebo jestli se hádají, kvůli nákladným zájmům jednoho z nich. Sám má svého koníčka, o kterém ví, že se mu bude chtít věnovat i v době, kdy bude mít stálou partnerku. To může být impulsem k hledání takové, která se bude chtít věnovat téže činnosti, nebo ji alespoň bude ochotná tolerovat. Už ale většinou nekouká na to, že i když se mají rádi a ve většině věcí si rozumí, ona má hobby zcela odlišné. Na to její může pohlížet s despektem.

To je problém. Opakuje otcův pohled a názor na ženy a jejich svět. Tvrdí, že žena se má věnovat hlavně rodině a koníčky jsou jen mužská záležitost. Proč by to takhle mělo být? My máme makat v práci i doma a oni se po práci můžou věnovat jen svým zálibám? To je ale špatně!
Věčně si stěžujeme, jak se k nám chovají. Ale samy děláme při výchově synů tu samou chybu. Předáváme další generaci žen chlapa, který je rozmazlený, myslí si, že je pupkem světa a pánem tvorstva. Proto, i když vystuduje stejnou školu jako jeho kamarádka, si myslí, že on má nárok na lepší pracovní pozici, s lepším platem a je mu úplně jedno, že ona ukončila školu s červeným diplomem. Pro něj to znamená jen to, že to byla šprtka. V horším případě je přesvědčený, že k výborným známkám přišla dost nemravným způsobem.
Je zvaný nadřízeným na golf, projednávají se s ním důležitá rozhodnutí a žena je upozaděna.
Smutné ale bývá, když šéf po zaměstnankyni vyžaduje i tzv. ženskou práci. Je sice na stejném postu jako kolega ale nadřízený žádá, aby po něm umyla hrneček, vynesla jeho plný koš na odpadky, nebo mu utřela stůl, protože tuhle práci chlapi nedělají.
Muž se pak cítí tím „lepším“, i když kolegyně je tou, co přišla s novými nápady.

Povýšený je také dříve on. Bohužel to je chvíle, kdy mu „narostou ramena“ a může to dojít tak daleko, že začne svou bývalou kolegyni, dnes už podřízenou, šikanovat.
Stávají se ale případy, kdy nadřízený má pocit, že ostatní muži pracují málo, i když mají spoustu hodin přesčasů a rozhodně je odvedená práce za nimi vidět, přesto upřednostňují zaměstnankyně. Tolerují jim delší čas oběda, pozdní příchody a dřívější odchody, jejich práci se snaží přerozdělit mezi mužské osazenstvo a odměny za včasnou a dobře odvedenou práci nedostanou ti, co ji skutečně provedli, ale ony.
Vypadá to jako sci-fi? Ano, ale není.
Co si myslet o takovém muži? No, že je doma „malinkatý“ a k tomu, aby si našel takovou ženu, ho vychovala maminka – generál.
To je ten, co snáší kolem sebe manželčinu sbírku váziček, či medvídků.
Nebojte se naučit svého syna respektu k ženám, naučte ho, že dělba práce v domácnosti je normální, vysvětlete mu, že vzdělaná žena má stejná práva jako on. Takoví muži jsou potřeba a my jim za to sneseme modré z nebe.